Detské oblečenie - Velešín

Velešín (německy Weleschin, Wellessing (1306)) je město v okrese Český Krumlov v Jihočeském kraji. Leží asi 8 km východně od Českého Krumlova na západním břehu vodní nádrže Římov. Žije zde přibližně 3 900[1] obyvatel. Katastrální výměra Velešína je 1323 ha.

Osídlení v místě dnešního Velešína existovalo zřejmě ještě před založením hradu, jehož jméno bylo odvozeno od názvu dvora a jeho majitele Veleše. V souvislosti s výstavbou hradu se začala rozrůstat vesnice v místech dnešní ulice Latrán na levém břehu Malše. Vesnice spolu s hradem byla nejprve královským majetkem, výměnou se pak dostala do vlastnictví Čéče z Budějovic, později více než sto let patřila pánům z Michalovic (1283–1387) a poté Rožmberkům. Hrad posloužil Rožmberkům jako opěrný bod především za husitských válek, později zde trvale sídlila ovdovělá Perchta ze Šternberka, rozená z Kravař, koncem 15. století byl ale hrad opuštěn a postupně se stával zříceninou.

Vesnice Velešín mezitím prosperovala a zástavba se od břehů Malše rozšiřovala jihovýchodním směrem k dnešnímu náměstí, další domy vznikaly podél staré obchodní cesty do Lince. Původně správa Velešína spadala do kompetence hradního purkrabího, po opuštění hradu došlo ke vzniku obecní samosprávy v čele s rychtářem. Na přelomu 15. a 16. století měl Velešín přibližně 400 obyvatel, kteří se věnovali převážně zemědělství, vzrůstal ale také počet řemeslníků a obchodníků. Kromě četných výsad od vrchnosti a vzniku několika cechů profitoval Velešín také svou polohou na obchodní cestě z Českých Budějovic do Lince.

Po vymření Rožmberků (1611) přešlo jejich dědictví na spřízněný rod Švamberků. Petrovi ze Švamberka (†1620) byl za účast na stavovském povstání jeho majetek zkonfiskován a získal jej císařský vojevůdce hrabě Karel Buquoy. Ještě předtím ale právě Buquoyovi vojáci Velešín vydrancovali na pochodu z Bavorska do Čech. V roce 1622 navíc městečko vyhořelo a obyvatelé se ve velkém stěhovali jinam, obnova trvala až do konce 17. století. Buquoyové připojili Velešín ke svému hlavnímu majetku v jižních Čechách Nové Hrady. Velešínští se nadále věnovali převážně zemědělství, prosperitu ale stále zajišťovala také cesta do Lince, z níž se v roce 1735 stala císařská silnice. Přes Velešín vedla poštovní doprava a vysoké zisky přinášel dovoz soli z Rakouska. Císařovna Marie Terezie potvrdila městečku v roce 1749 právo tří výročních trhů.

Stavba koněspřežné dráhy z Budějovic do Lince přispěla k hospodářskému růstu, ale trať nakonec vedla velkým obloukem mimo Velešín, což vedlo k útlumu řady živností, především pohostinství. I po přechodu dráhy na parní pohon (1857) nicméně zůstával poměrně čilý ruch na staré císařské silnici. Po roce 1848 vznikaly ve Velešíně četné spolky a sdružení, v polovině 19. století mělo městečko bezmála 1000 obyvatel. Díky císařské silnici procházely Velešínem v době válek i míru různé armády, při příležitosti manévrů rakousko-uherského vojska v roce 1895 navštívil Velešín císař František Josef I. Koncem 19. století byl do městečka zaveden telefon (1885) a telegraf (1896), elektrifikace proběhla po četných problémech až v roce 1918 díky přestavbě bývalého hamru na elektrárnu. Během první světové války kromě všeobecné špatné hospodářské situace došlo ke krupobití (1916), které zničilo celou úrodu. Po zániku monarchie se stal významnou událostí průjezd vlaku, jímž se nově zvolený prezident T. G. Masaryk vracel do vlasti. Velešín byl první zastávkou, kde Masaryk vstoupil na půdu samostatného Československa.

Za první republiky začala ve Velešíně převažovat tovární výroba. Podnik Jevan (Jihočeská společnost elektrotechnická, výroba a nástrojářství, s.r.o.) založený v roce 1919 změnil několikrát název i majitele, ale s rostoucím počtem zaměstnanců se stal důležitou součástí celkového koloritu Velešína. V době vzniku v podniku pracovalo 46 dělníků, za druhé světové války, kdy přešel na zbrojní výrobu, zaměstnával přes tisíc lidí z Velešína a širokého okolí. Významnou osobností města tehdy byl ing. Antonín Železný (1903–1969), téměř stoprocentní akcionář továrny. Ve Velešíně mělo převahu české obyvatelstvo a po záboru Sudet se město muselo vyrovnat s přílivem českých uprchlíků z okolních měst (Český Krumlov, Kaplice). V době okupace bylo několik desítek obyvatel zatčeno a deportováno do koncentračních táborů. Jako první byl zatčen ředitel školy a aktivní člen Sokola Josef Růžička, který později zahynul v Osvětimi. Antonín Železný tehdy jako ředitel továrny Jikov finančně podporoval rodiny zatčených a dvakrát byl postaven před soud kvůli spolupráci s odbojem. Koncem druhé světové války na vytížené železniční trati projelo několik transportů smrti a řada věznů z koncentračních táborů našla dočasné útočiště ve Velešíně. Na místním hřbitově je pochováno 11 obětí transportu smrti.[2] Město bylo osvobozeno 9. května 1945 a protože centrem Velešína procházela demarkační linie, do konce roku 1945 zde souběžně pobývala americká i sovětská vojenská posádka. Předsedou revolučního Národního výboru se stal Antonín Železný, který tehdy ze svých prostředků doplatil dluh váznoucí dosud na výstavbě městského vodovodu z let 1928–1930.

Více se dočtete na samotné Wikipedii - Velešín

Nákupy deťom je internetový obchod, ktorý ponúka detské oblečenie pre dievčatá, chlapcov a bábätká. Okrem oblečenia pre deti ponúka aj detské doplnky, ako cumlíky, detské hračky, skladačky a iné detské výrobky za priaznivé ceny.

Veľa týchto detských vecí a oblečenia máme skladom a ihneď k dodaniu k Vám domov, napr. práve do Vášho mesta Velešín.

Vyberte si z kategórií detského oblečenia, pekne rozdelených do sekcií ako Obuv pre deti, detské nohavice, čiapky či kraťasy. Zvoľte si z rôznych filtrov, počnúc filtrom podľa rozprávkeho motívu, cez veľkosti, končiac filterm pre farbu oblečenia.

Pre nakupujúcich mamičky a oteckov máme tiež k dispozícii rôzne darčeky - nakúpte za minimálne 50,- euro a vyberte si jeden z našich darčekov, ktorý od nás dostanete úplne zadarmo.